Co je déjà vu a proč ho zažíváme?

Tajemný pocit známosti

Už jste někdy zažili ten zvláštní pocit, že se vám známá situace, místo nebo i konverzace zdá neuvěřitelně povědomá, přestože si absolutně nepamatujete, kde jste ji už kdy viděli nebo zažili? Tento fenomén, známý jako déjà vu (z francouzského „už viděno'), fascinuje vědce i laiky po celá desetiletí. Co ho vlastně způsobuje? A je to jen pouhá náhoda, nebo v tom hraje roli i něco více?

Různá vysvětlení a teorie

O déjà vu existuje řada teorií. Někteří parapsychologové ho spojují s reinkarnací a minulými životy. Jiní vědci ho popisují jako chybu v komunikaci mezi mozkovými hemisférami. Představte si to tak, že vaše oči vnímají situaci okamžitě, ale váš mozek ji interpretuje s malým zpožděním. Dojde k rozporu mezi vnímáním a vzpomínkou, a tak vzniká pocit známosti.

Mozek a paměť

Další teorie se zaměřuje na šedou hmotu v hipokampu, což je klíčová oblast pro ukládání a vybavování vzpomínek. Některé výzkumy naznačují, že menší množství šedé hmoty v této oblasti může být spojeno s vyšší frekvencí déjà vu. Také je třeba zmínit, že s věkem klesá výskyt déjà vu, a souvisí to pravděpodobně s procesem vývoje mozku a postupným dozráváním paměťových systémů.

Souvislosti se stresem a sny

Déjà vu může být také důsledkem stresu, únavy a emočního vypětí. Mozek v takových chvílích může těžko rozeznat, co je skutečnost a co je vzpomínka, což vede k podivnému pocitu známého. Další studie naznačují, že se s déjà vu setkávají častěji lidé, kteří si dobře pamatují své sny. Mohlo by jít o vzpomínku na obsah snu, které se subjektivně jeví jako vzpomínka na skutečnou událost.

Použití technologie ve výzkumu

Kognitivní psycholožka Anne Clearyová využila k vyvolání déjà vu simulátoru Deja Ville, který je založený na virtuální trojrozměrné vesnici z počítačové hry Sims. Ukázala, že podobnost prostředí nebo situace v simulaci je klíčová pro vyvolání pocitu déjà vu.

Déjà vu a jeho možné využití

Déjà vu nemusí být jen záhadný fenomén. Možná, že se jedná o signál, který nám mozek posílá, abychom v paměti našli informaci relevantní k aktuální situaci. Může to být i jakási primitivní forma predikce, nebo aspoň pokus o spojení s minulostí.

Souvisí to s epilepsií?

Zajímavý aspekt déjà vu ukazují výzkumy na lidech s epilepsií. U nich je déjà vu někdy doprovázeno „aurou', která předchází záchvatu. Pochopení této spojitosti by mohlo vést k hlubšímu poznání mozkových funkcí a vzpomínek.

Jamais vu

Vedle déjà vu existuje i jev jamais vu - pocit, že se něco cítí neznámé, přestože vnímáme okolnosti jako povědomé. Tento jev je menší pozornosti, ale i on nám může napovědět více o našich mozkových funkcích.

Závěr

Déjà vu zůstává tajemstvím, které si i moderní věda plně nerozumí. Je to fascinující ukázka složitosti lidského mozku a vztahu mezi vnímáním, pamětí a predikcí. I když přesné vysvětlení chybí, výzkum nám pomalu odkrývá, jak tento fascinující jev funguje, a co nám může o nás samotných říct.